Dnes večer v 18.30 hodin v Olomouci nastoupí na Andrově stadionu Kuvajtský národní fotbalový tým proti České reprezentaci. Jako ochutnávku publikujeme neobvyklý článek, který nám byl do redakce Fotbalového magazínu zaslán. Přečtěte si zajímavé povídání nejen o působení Michala Frantíka u kuvajtského fotbalu!

Český, československý fotbal má s tím kuvajtským, ale i s Olomouckým, mnoho společného.

Nejznámější fotbalové jméno, které působilo v Perském zálivu u kuvajtské reprezentace v letech 1996 až 1999 je bezesporu Milan Máčala, který předtím vedl kuvajtský ligový tým Al Kazma SC. Po letech v týmu Al Kazma SC trénoval i Petr Mrázek, také odchovanec olomouckého fotbalu nebo Milan Bokša, který do Kazma SC přišel také z Olomouce.

Kromě těchto fotbalových trenérů u kuvajtského fotbalu tehdy pracoval masér pocházející z olomouckého regionu a olomouckého sportu Michal Frantík, který působil v klubu Al Arabic Sporting club úctihodných 7 let. V tu dobu se v těchto končinách pohybovali další trenéři jako například od roku 1999 až 2001 český kouč Dušan Uhrin starší a jeho asistent Luděk Zajíc, Tibor Mičinec nebo Slovák Jan Pivarník a další.

Kdo je Michal Frantík?

Michal Frantík je v současnosti jednatel společnosti, která vyvíjí, vyrábí a prodává velkoplošné digitální UV LED tiskárny po celém světě. Také je člen realizačního týmu české reprezentace v silniční cyklistice. Je členem komise sportu na kraji, velkým propagátorem cyklostezek a také genderového vyvážení nejen ve sportu. Jeho sestra Jiřina Ščučková byla česká reprezentantka v silniční cyklistice.

Jak na své pracovní angažmá v Kuvajtském fotbalovém týmu vzpomíná?

„Tenkrát mě do Kuvajtu přivedl Jan Pivarník, kterému mě představil jeho synovec, výborný fotbalista (dnes trenér) Roman Pivarník. Začátky byly krušné, neuměl jsem jazyk a o smlouvě se vyjednávalo… to patří k místnímu zvyku, bez toho by to ani nešlo (Michal se usmívá). Nicméně se mě tam ujali hráči z týmu Al Arabi, kteří mě učili jazyk a ukazovali místní zvyky. Dlouholeté zkušenosti z kuvajtského prostředí mi tehdy předával i tehdejší český velvyslanec Josef Rychtár nebo lékař Ivan Vyslocký a Jaroslav Jakeš, který už bohužel nežije a další.

S lidmi od fotbalu, myslím tím trenéry z Česka a Slovenska, jsme měli úžasnou partu a dokonce jsme hrávali každý víkend fotbálek proti brazilským, srbským, bulharským a dalším týmům, kde týmy byly tvořeny z trenérů, lidí z velvyslanectví a i soukromého sektoru. Bylo to opravdu super. Dokonce pan Uhryn koketoval o tom, že by si mě vytáhl z klubu do reprezentace a já byl na LOH v Sydney. Bohužel jsem musel tenkrát na třítýdenní soustředění do Egypta. LOH jsem si pak nenechal ujít jako divák v Riu v Brazílii a nakonec jako člen realizačního týmu letos v Tokiu.

Ale zpět ke Kuvajtu.

Byla to pro mě obrovská zkušenost a zároveň nádherný čas, kdy jsem v této zemi poznal spoustu výborných přátel a odborníků nejen z fotbalu, ale i mimo něj.

Pohyboval jsem se v týmu Al Arabic Sporting Club, který sdružoval i další sporty i ty mládežnické a patřil na klubové úrovni k těm nejlepším v Kuvajtu, kdy jsme s týmem zvítězili několikrát i na poli mezinárodním, a to v Gulfském poháru GCC Cup klubů hraném v Kataru, třetí v Arabském poháru (Saudská Arábie) a pravidelně jsme hráli AFC Asia Champions League.

Díky úspěchům klubu jsem měl možnost navštívit i Emírův palác nebo palác prince Kuvajtu a další významné představitele Kuvajtu. To však znamenalo vyhrát Emir Cup nebo Prince Cup, a to se nám podařilo několikrát za sebou. Zažil jsem i oslavu vítězství v kuvajtské lize. Pohár však znamenal více, protože to znamenalo v Emir Cupu při finálovém zápase mít vládce Kuvajtu přímo na stadionu a pak první tři týmy jeli k němu do paláce.

Byl to zajímavý zážitek, stadion hlídaný armádou a policií a speciálními jednotkami. Prověřovali všechny včetně nás v týmu. Pak přijel emír a každému popřál hodně štěstí osobně jménem. Mně říkali „Mišu“ a nezapomnělo se ani s přáním nebo medailí na mě nebo lékaře týmu. Zajímavých zážitků za těch pár let bylo hodně, asi je to spíše na knížku, včetně druhé války v Iráku. Byl to pro mě jako mladého člověka příběh jako z pohádky „Tisíce a jedné noci“. Krásná doba, krásný čas ve fotbale, sportu i mimo něj.“

Pár zajímavostí:

Kuvajt vs. Česko ve fotbale.

Česká, československá reprezentace se utkala s Kuvajtem dvakrát. V roce 1995 ho v přípravě porazila 2:1 a na Mistrovství světa v roce 1982 ve Španělsku s ním ve skupině remizovala 1:1.

S Kuvajtským týmem jsme se setkali i na Letních Olympijských hrách, a to v roce 1980 v Moskvě, kde jsme s týmem remizovali 0:0 a my vyhráli skupinu a Kuvajt skončil ve skupině druhý a československý tým následně LOH vyhrál. Další setkání s Kuvajtskou reprezentací bylo v roce 2000 na LOH v Sydney (to už jako česká reprezentace), kdy jsme s nimi prohráli 2:3 a neslavně skončili poslední ve skupině a Kuvajt těsně před námi.

Kuvajtské úspěchy a neúspěchy ve fotbale.

Kuvajtský tým je aktuálně na 142. místě žebříčku FIFA. Historicky první zápas sehráli s Libyí, a to v roce 1961 a remizovali 2:2. Nejvyšší výhry dosáhli proti Bhútánu, a to 20:0. A největší prohru utrpěli s Egyptem 8:0.

A na závěr něco o státu Kuvajt.

Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu. Hlavní město se jmenuje stejně, Kuvajt a žije zde většina obyvatel. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu. Sousedí s Irákem a Saudskou Arábií.

Historicky byl Kuvajt velmi strategickým obchodním přístavem mezi Mezopotámií a Indií. Výraz Kuvajt v arabštině znamená „pevnůstka“. Kuvajt je i proslaven válkou v „Perském zálivu“, kdy byl napadnut Iráckou armádou.

V současnosti je jeho ekonomika postavená na ropě a řadí se k hlavním světovým producentům této suroviny. Udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % světových zásob ropy, což představuje šesté největší zásoby na světě. Kuvajt je stále jedním z nejbohatších států světa a kuvajtský dinár je nejhodnotnější měnou na světě.
Dále je pátou nejbohatší zemí světa z hlediska národního důchodu na obyvatele, má vysokou úroveň sociálního zabezpečení a zdravotní péče pro místní obyvatele. Kuvajt jest emirátem a vládne mu emírská rodina Sabahů.

Poznámka redakce:
Za zaslaný článek, včetně fotodokumentace, autorce mnohokrát děkujeme!